14. února
Dívenky byly osvobozeny
Ve čtvrtek se konal soud se dvěma obviněnými studentkami Střední průmyslové školy potravinářské v
Pardubicích, které 23. září loňského roku konzumovaly durman. Semínka této jedovaté rostliny, která
do školy přivezla z vlastní zahrady tehdy patnáctiletá Iva D., "ochutnali" i její spolužáci. Všichni
pak byli s příznaky otravy převezeni do pardubické nemocnice.
Policisté zmíněnou Ivu D. a její spolužačku Kristínu S. obvinili z trestného činu nedovolené výroby
a držení psychotropních látek a jedů. První soudní líčení se uskutečnilo 17. ledna tohoto roku. Bylo
však odročeno z důvodů přizvání soudního znalce a dalších svědků.
Čtvrteční pokračování hlavního líčení začalo právě vyjádřením soudního znalce, který uvedl, že durman
je sice psychotropní látka, ale není na seznamu těchto látek uvedena. Tím "odstartoval" následnou reakci
právního zástupce jedné z obžalovaných, doktora Hladíka, který nechal zapsat do oficiálního zápisu, že
pokud durman není na seznamu "zakázaných" látek, jeho klientka a její spolužačka se v podstatě ničeho
nedopustily. "Je to úplné vybočení z trestního zákona," uvedl na adresu soudu ve své řeči Hladík.
Oběma obžalovaným pomohly i svědecké výpovědi jejich spolužaček, které si již na nic nepamatovaly, nebo
na otázky odpovídaly neurčitě. Přestože státní zástupkyně i ve své závěrečné řeči trvala na obžalobě a
navrhovala pro obě výchovný trest ve spodní hranici trestní sazby, dívky nakonec obviněny nebyly.
Předsedkyně senátu Irena Šťastná je po čtyřech hodinách líčení zprostila obžaloby. "Tento případ pošleme
k projednání na magistrát, lze v něm totiž spatřovat přestupek v oblasti zdravotnictví," doplnila
Šťastná.
14. února
Pardubice se nevzdávají šance na spolupořadatelství šampionátu
Pardubice se nevzdávají naděje, že by v příštím roce mohly hostit mistrovství světa v ledním hokeji,
pokud je nebude možno uspořádat v Praze. Rada města se na svém včerejším jednání rozhodla nabídnout
jednání o možnosti přesunout část mistrovství do Pardubic Českému svazu ledního hokeje (ČSLH) a
Mezinárodní hokejové federaci (IIHF). Stojí to v prohlášení radních. Deklarací rada města reaguje na
rozhodnutí výkonného výboru ČSLH, který možnost uspořádat šampionát v Pardubicích odmítl. Tuto nouzovou
variantu zmínil v úterý v Praze předseda IIHF René Fasel. Radní připomínají, že nová pardubická aréna
splňuje všechny požadavky pro sportovní a novinářské potřeby takovéto vrcholné akce. S ubytováním,
tréninky a dalším technickým zázemím by Pardubicím pomohl nedaleký Hradec Králové. „Dnes, kdy hrozí
fiasko, bychom očekávali, že budeme ze strany našeho svazu kontaktováni, zda nejsme schopni v průběhu
více než jednoho roku, který do mistrovství zbývá, zabezpečit některé z požadavků, které nyní ve
sdělovacích prostředcích zaznívají," uvádí se v prohlášení pardubické rady. Město je připraveno zasadit
se v případě potřeby o to, aby hotel, který chce nechat postavit na svých pozemcích, stál během 14
měsíců zbývajících do šampionátu. „Činíme toto prohlášení s vědomím, že se jedná o šanci neutržit
mezinárodní ostudu a ušetřit českým hokejovým příznivcům zklamání z eventuálního přesunu mistrovství
světa 2004 do jiné země,“ uzavírá rada. Pardubická hala je podle hokejových odborníků po rekonstrukci
nejlépe vybaveným zařízením svého druhu v České republice. Rekonstrukce arény předloni stála 340 milionů
korun. Aréna má kapacitu přes devět tisíc míst.
13. února
V městských firmách jsou známé tváře
Výsledky komunálních voleb v Pardubicích se odrazily i ve změnách v orgánech společností, v nichž
má město podíl. Překvapivá je neúčast náměstků primátora v Městském rozvojovém fondu Pardubice,
který vlastní a spravuje největší majetek ze všech subjektů, kde má radnice účast. Radniční koalice
posílila svůj vliv ve všech společnostech s účastí města. Funkcí se dostalo prakticky všem zastupitelům
z těchto stran s výjimkou poslance za ČSSD Miroslava Váni a zastupitele za ODS Petra Klimpla. V naprosté
většině případů je jedna osoba na postech ve více firmách. Nejpilnějším sběratelem funkcí se stal
náměstek primátora Michal Koláček se čtyřmi místy v orgánech společností a primátor Jiří Stříteský se
třemi posty a funkcí v představenstvu Elektráren Opatovice. Dalších devět zastupitelů má po třech
místech, jedenáct představitelů města pak po dvou. Na opozici se mnoho míst ve společnostech s podílem
Pardubic nedostalo. Ze dvou zastupitelů KDU-ČSL je pouze Josef Bednář ve dvou firmách, KSČM se svými
sedmi zastupiteli obsadila po jedné funkci ve dvou organizacích. S dalšími návrhy již neuspěla. Velké
změny schválili zastupitelé v orgánech Městského rozvojového fondu. Ze tří náměstků primátora nezůstal
v představenstvu této společnosti ani jediný a nahradily je osoby z řad koalice. „Proč právě v
organizaci, která spravuje ze všech firem největší majetek, nejsou nejvyšší představitelé města?“
ptal se zastupitel za KSČM Václav Snopek. Vedení radnice však tuto otázku ponechalo bez odpovědi. V
občanech přihlížejících jednání zastupitelů vyvolal tento fakt dojem, že s fondem není něco v pořádku.
„Když má firma potíže, ručí členové představenstva celým svým majetkem. Raději asi z těchto funkcí
odcházejí,“ vysvětloval starší muž. Funkce v představenstvu nebo dozorčí radě může za rok přinést téměř
padesát tisíc korun. „Částka, kterou obdrží pardubický radní za členství v představenstvu společnosti,
v níž má město stoprocentní podíl, nepřesahuje částku čtyř tisíc korun. Takové firmy jsou v Pardubicích
však jen čtyři. U ostatních je tato částka nižší,“ uvedl před časem Miroslav Čada z ekonomického odboru
pardubického magistrátu. Pardubice mají částečný nebo stoprocentní podíl celkem ve čtrnácti obchodních
společnostech, z nichž nejvýznamnější jsou Dopravní podnik města Pardubic, Městský rozvojový fond
Pardubice, Služby města Pardubic, Vodovody a kanalizace Pardubice nebo Paramo. Účast mají rovněž ve
sportovních organizacích HC ČSOB Pojišťovna Pardubice či FK AS Pardubice.
13. února
Máme na šampionát
Hokejové mistrovství světa v roce 2004 se možná odehraje v Pardubicích. Šance, že se město stane
hlavním pořadatelem šampionátu namísto Prahy, se totiž neustále zvyšují. Pokud Sazka nepostaví v
hlavním městě včas novou sportovní arénu, prosazuje předseda Mezinárodní hokejové federace (IIHF)
René Fasel přesunutí mistrovství světa do Pardubic. Česká vláda navíc včera odmítla Sazce ručit za
půjčku na výstavbu haly v Praze. „Praha zůstává i nadále na prvním místě, existuje však i náhradní
varianta v Pardubicích. Zdůrazňuji ale, že je to pouze nouzové řešení,“ uvedl Fasel. Hlavní
představitele města i pardubické hokejové fanoušky jeho výrok nadchnul. „Co se týče sportovní stránky,
tak jsme schopni hokejové mistrovství světa v Pardubicích uspořádat. Je tady však jeden handicap, a
ten se týká ubytování. V tomto směru bychom museli spolupracovat s Hradcem Králové,“ míní primátor
Pardubic Jiří Stříteský. „Město Hradec Králové určitě Pardubicím při eventuálním pořádání šampionátu
pomůže,“ řekl náměstek hradecké radnice Alois Tuháček. Přestože Pardubice jsou pro hokejový šampionát
pouze záložní variantou, místní podnikatelé nenechávají nic náhodě a na případný příjezd hokejistů a
jejich fanoušků se připravují již nyní. „Na období hokejového mistrovství jsem již pro jistotu
zabukoval všechny pokoje a pokud v Pardubicích šampionát skutečně bude, jsem připraven do hotelu
investovat a jeho kapacitu ještě rozšířit,“ řekl majitel patrně nejluxusnějšího pardubického hotelu
Zlatá Štika Oldřich Bujnoch. Na možné mistrovství v Pardubicích je připraven i čtyřhvězdičkový
hradecký hotel U královny Elišky. „V případě poptávky jsme připraveni uspokojit i náročnou klientelu,“
řekl ředitel hotelu Pavel Kyzr. Ačkoli Stříteský tvrdí, že Pardubice by měly velké problémy jen se
zajištěním dostatečné ubytovací kapacity pro účastníky i návštěvníky šampionátu, další problém, který
by zřejmě musel magistrát vyřešit, je špatná průjezdnost města. Vždy, když chce centrem projet větší
množství řidičů, nastanou velké zácpy a vozy stojí v dlouhých kolonách. „Myslím si ale, že s parkováním
by problém nebyl, máme parkovací dům, velké plochy před hotelem Labe nebo odstavné parkoviště u
Hypernovy,“ dodal primátor. V Pardubicích a Hradci Králové se před nedávnem konalo hokejové mistrovství
světa juniorů.
Dospělou verzi šampionátu by uvítali i pardubičtí fandové. „Konečně někomu došlo, že se mistrovství
světa dá uspořádat jinde než v Praze. Pokud pořadatelé v Pardubicích nezkazí distribuci lístků jako na
juniorské mistrovství světa, tak by to mohl být dobrý šampionát. Věřím totiž tomu, že je tady
nejhokejovější prostředí v České republice,“ řekl Michal Chmelík z Pardubic, který pravidelně
navštěvuje extraligové zápasy. Euforii o Pardubicích jako hlavním pořadateli hokejového mistrovství
světa podlehli jak představitelé města, tak podnikatelé a fanoušci. Celá věc má však hned několik
háčků. Faselův návrh by musel schválit i zbytek delegátů kongresu IIHF, podle odborníků není jisté,
zda by Pardubice takovou akci zvládly a převzít pořadatelství od České republiky je připravena řada
zahraničních měst. Střízlivěji se na celou záležitost dívá i viceprezident IIHF Jan-Ake Edvinsson.
„Myslím, že by byla obrovská chyba jít se šampionátem mimo Prahu. Určitě by nepřijelo tolik turistů
jako do hlavního města, v Pardubicích také nejsou takové hotelové kapacity a s hlavním městem
srovnatelné obchodní pokrytí,“ vypočítal nedostatky pardubické varianty Edvinsson. Vyjádření čelního
přestavitele pardubického hokejového klubu k tomu, zda by město i aréna zvládly takovou akci uspořádat,
se během včerejšího dne nepodařilo získat. Vedení klubu se totiž včera letecky vracelo společně s
hokejovým týmem z japonského Nagana, kde se účastnili turnaje.
13. února
Nejasnosti kolem Sezemického kanálu
Výstavba rekreačního parku včetně moderního kanoistického kanálu u Sezemic stále vázne. Velkorysý
projekt za stovky milionů korun, při němž by se měla v sousedství města vybagrovat miliarda kubických
metrů štěrkopísku, je již léta stále jen na papíře. Příčinou zdržení jsou podle starosty Sezemic
Bohuslava Kopeckého průtahy se stavbou dálnice D11 Praha - Hradec Králové. Ta měla spotřebovat
štěrkopísek vytěžený při stavbě kanálu a tím zaplatit celé náklady neobvyklé akce. Plánovaný způsob
financování stavby je však velmi nejistý.
Vytěžený štěrkopísek ze stavby by se měl podle projektu uplatnit při stavbě dálnice D11 Praha -
Hradec Králové na ochranné pásmo vodních zdrojů Chýšť - Opatovice. Generální ředitel Ředitelství
silnic a dálnic ČR Petr Laušman však o žádné dohodě o odběru štěrkopísku neví. „Pokud vím, s žádným
místním dodavatelem materiálu jsme nejednali. Máme smlouvu s Ředitelstvím vodních cest, které by nám
mohly poskytnout písek vybagrovaný z Labe. Ten se zatím ukládá na skládku. Nelze také použít každý
materiál, písky mohou být zabahněné a pro naše potřeby nevhodné,“ řekl Laušman. Možnost odkupu
sezemického štěrkopísku zpochybňuje, protože písek z Labe by mělo Ředitelství silnic a dálnic
získat zadarmo. Celkovou cenu nového areálu vodních sportů odhaduje starosta Sezemic
Bohuslav Kopecký na stovky
milionů korun. „Jedna věc je vykoupit pozemky, vytěžit zeminu a přeložit sítě, to jsou jedny
náklady, druhá část investic padne na vybudování celého areálu. Musíme ale počkat, až nazraje
čas, všechno se odvíjí od výstavby dálnice, proto se celá věc trochu odložila,“ vysvětluje
starosta Sezemic, který ideu sportoviště a kanoistického kanálu prosazuje již mnoho let. Kromě
kanoistického kanálu chtějí investoři v jeho blízkosti vybagrovat ještě menší písníky, které mají
sloužit jako přírodní koupaliště. V areálu pro sedm tisíc lidí počítá projekt i se sociálním
zařízením, menší restaurací a hřištěm pro plážové sporty. Vedle míst pro automobily se uvažuje i
s hlídaným parkovištěm pro jízdní kola.
10. února
Nejlepší komedie je z Pardubic
Třetímu ročníku Grand Festivalu smíchu, který v neděli večer ve Východočeském divadle dopsal svou poslední
kapitolu, kraloval domácí soubor. Pardubičtí herci dokázali na letošní přehlídce nejlepších regionálních
komedií "ukořistit" hned dvě prestižní ceny.
Inscenace Georgese Feydeaua Ten, kdo utře nos se podle odborné poroty složené z renomovaných divadelních
kritiků stala Komedií roku 2002 a současně získala i ocenění Komedie diváků.
"Z obou cen máme radost. Věříme, že nás ostatní soubory nebudou obviňovat z toho, že jsme si vymysleli
svůj vlastní festival jen proto, abychom v něm mohli vyhrávat," uvedl ředitel Východočeského divadla Petr
Dohnal, který si v "Utřinosovi" zahrál roli Soldignaca.
"Atmosféra festivalového představení se podobala té premiérové. Kromě maximálního soustředění se na
hercích projevila i zdravá nervozita, která hru posunula někam dál," řekl Dohnal.
"Každý si uvědomoval mimořádnost představení. Naštěstí nikoho nepřepadla hysterie," řekl šéf
pardubických divadelníků, podle něhož se přílišná snaha vymstila jiným souborům.
"Tlačili na pilu až moc a jejich výkon pak byl křečovitý," podotkl Dohnal, který si liboval, že
Východočeské divadlo má další důkaz, že se v Pardubicích dělá kvalitní divadlo. "Komedie je těžký žánr.
Pro úspěch představení je třeba souladu textu, režie i hereckých výkonů. Jsem rád, že se to podařilo,"
dodal.
Dvě ceny vybojovalo na letošním Grand Festivalu smíchu také Jihočeské divadlo. Českobudějovický soubor
byl studentskou porotou složenou z posluchačů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy odměněn za
dramaturgický počin uvedením Zelenkovy hry Příběhy obyčejného šílenství.
Herečka Bibiana Šimonová, která v tomto titulu ztělesnila matku, zvítězila u odborné poroty v
kategorii nejlepší ženský herecký výkon. Mezi muži triumfoval Vladimír Doskočil ze Slováckého
divadla Uherské Hradiště, jenž v operetě Na tý louce zelený ztvárnil hajného Štětivce.
10. února
Osud reálky závisí na penězích z vlády
Pardubičtí výtvarníci chtějí využít budovu bývalé reálky v centru Pardubic pro galerii současného
výtvarného umění. Stavba architekta Josefa Schmoranze, která měla ještě před několika lety ustoupit
parkovišti, by měla sloužit nejen regionálním výtvarníkům, ale umělcům z celé republiky i zahraničí.
Peníze na opravu budovy přislíbila vláda již v loňském roce před parlamentními volbami. Pokud svému
slibu dostojí, převezme budovu od magistrátu Pardubický kraj a po poradě s odborníky rozhodne, zda ji
bude rekonstruovat nebo nechá na tomto místě vystavět nový moderní objekt. „Naše unie podporuje návrh
Občanského sdružení Beseda na využití budovy reálky jako Galerie současného výtvarného umění Pardubice.
Myšlence je nakloněn i krajský radní Miroslav Brýdl, s nímž jsme se v sobotu sešli. Chtěl by na
rekonstrukci vypsat veřejnou architektonickou soutěž neomezenou pouze na hranice republiky,“ řekla
Alexandra Prokopová z Unie výtvarných umělců pardubického regionu. Té se líbí myšlenka, že by v budově
byly hlavně výstavnické akce, ne pouze sbírky výtvarného umění jako v současné Východočeské galerii.
„Dům by měl ožít, byla by v něm literární kavárna, konaly se tam happeningy a multimediální projekty,“
popisuje Prokopová návrh sdružení. Krajský radní zodpovědný za kulturu Miroslav Brýdl podporu projektu
potvrzuje. „Budova je zatím stále v majetku města. Pardubický kraj ji chce od něj za symbolickou cenu
převzít do konce června, pokud sežene peníze na vybudování nové galerie. Náklady odhadujeme na dvě stě
až dvě stě padesát milionů korun. Podle vládního usnesení bychom měli dostat od státu čtvrt miliardy,
ale jsou v tom i náklady na krajskou knihovnu. Ministerstvo financí nám pokryje prostředky na letošní
rok, pokud dá další peníze do svého rozpočtu v příštích letech ministerstvo kultury,“ vysvětluje Brýdl.
Částečně by se podle něho podílel na financování také kraj. Na osud budovy jsou dva názory. Podle
památkářů by se měla reálka rekonstruovat, druhou možností je vystavět na jejím místě nový moderní
objekt. Brýdl se osobně přiklání spíše k variantě postavit novou budovu, která by lépe vyhovovala
potřebám galerie. „Je to školní budova a má jiné dispozice. Má-li tam být moderní galerie, ať je to
tedy moderní budova. I když jedno mi to není, každá památka je vždycky citová záležitost,“ říká Brýdl.
7. února
VYDIS se ujal
Dopravní integrovaný systém VYDIS, který umožňuje cestujícím od ledna minulého roku využívat
služeb několika dopravců na jednu jízdenku za zvýhodněnou cenu, získává stále více na oblibě.
Zatímco celkové tržby za leden 2002 dosáhly u tohoto systému výše 110 tisíc korun, v říjnu byl
již vykázán v tržbách více než pětinásobek (588 tisíc korun). "Vážíme si toho, že se tento systém
velice dobře ujal a zákazníci jej využívají ve stále větším počtu," řekl Právu při podpisu prodloužení
vzájemné smlouvy o využívání tohoto systému ředitel Obchodně provozního ředitelství (OPŘ) Českých
drah v Pardubicích Jan Grebík. "Cestující si velmi rychle zvykli na nové jízdní doklady. Za rok 2002
utratili naši zákazníci za tento způsob přepravy více než 3,5 miliónu korun. Denně cestovalo na
jízdenky VYDIS a využívalo jeho výhod kolem tisícovky lidí. Po úspěšném průběhu prvního pololetí
2002 jsme se s partnery dohodli na rozšíření platnosti dokladů nejen na cesty z Pardubic do Hradce
Králové, ale do systému jsme zahrnuli i Jaroměř, Smiřice a Chrudim," uvedl náměstek OPŘ Českých drah
pro osobní přepravu Roman Moravčík.
7. února
Divadelní festival spěje do finále
Smích legendárního krále českých komedií Vlasty Buriana, který celý týden doprovázel jako znělka
soutěžní představení Festivalu smíchu, se ozve v neděli z amplionů před Východočeským divadlem
naposledy. Festival smíchu tak dospěje ke svému závěru. Odborná komise určí Komedii roku 2002,
sečtou se hlasy diváků a vyhlásí se Komedie diváků 2002 a svůj verdikt oznámí i studentská porota.
Do té doby se ještě mohou diváci těšit na rozmarnou operetku Járy Beneše Na tý louce zelený,
Vančurovo Rozmarné léto či divadelní revue Jak jsem se ztratil. V doprovodném programu festivalu
se na komorní scéně objeví kontroverzní britská hra Shopping and Fucking a minipřehlídka pantomimy.
S klasickou prvorepublikovou operetkou se na jevišti Východočeského divadla představí dnes od 18
hodin uherskohradišťské Slovácké divadlo. V půvabných, téměř obrozeneckých kulisách se rozehraje
příběh nedorozumění a lásek, které skončí, jak je u dobrosrdečných komedií zvykem, trojicí veselek.
Na tý louce zelený je opereta, která slavila velké úspěchy v českých i světových divadlech, a to
především díky nestárnoucím hitům Venoušku, Venoušku či Já chtěl bych mít tvé foto. Slovácké divadlo
se nespokojilo s prostým převyprávěním příběhu, vsadilo na nadsázku a parodii. Režisér Igor Stránský
se inspiroval především skvělým Fričovým filmem Pytlákova schovanka. „Je to vážný film a zároveň
parodie. Snažím se přistupovat k inscenaci podobně a zachovat velkou míru nadsázky a hravost,“ říká
Stránský. Divadlo Petra Bezruče v Ostravě vstupuje zítra v 19 hodin do soutěžního klání s rodinným
představením Rozmarné léto podle literární předlohy Vladislava Vančury. Režie se ujal slovenský režisér
Ondrej Spišák.
Na rozdíl od minulých let bude nedělní představení součástí slavnostního večera, nikoliv soutěžního
programu. Odborná porota se tak vyhne nesmyslnému stresu a bude si moci společně s publikem vychutnat
novou dramatizaci knihy Ludvíka Aškenazyho Malá vánoční povídka. Novou dramatizaci divadelní revue
nastudoval režisér Jan Borna pod titulem Jak jsem se ztratil. Divadlo v Dlouhé ji pardubickému publiku
předvede v 19 hodin. „Umístil jsem povídku do šedesátých let, do doby svého dětství, do doby,
kterou si všichni, kdo na této hře pracují, dobře pamatují,“ říká režisér. Proto v inscenaci zazní
hity Tu kytáru jsem koupil kvůli tobě nebo Chytila jsem na pasece motýlka. Kromě soutěžního programu
probíhá simultánně na Komorní scéně Anežky České doprovodný program, v rámci něhož se dnes ve 21.30
hodin v Pardubicích poprvé objeví kontroverzní komedie Shopping and Fucking britského dramatika Marka
Ravenhilla v podání Činoherního studia Ústí nad Labem. Kromě drsné komedie severočeského divadla mohou
diváci navštívit na stejné scéně také minipřehlídku pantomimy, klauniády a improvizace pod názvem
Festiválek aneb Jsem spokojenej..., která začíná zítra v 17 hodin.
7. února
Další budova se chystá pro krajský úřad
Pardubicích vyšly daňové poplatníky už téměř na tři sta milionů korun, kraji takový administrativní
komplex nestačí a už opravuje další dům. Za budovu, kde bude sedět šest radních a šest jejich
asistentek, zaplatí zhruba dvacet pět milionů korun. Pro srovnání v sousedním Hradci Králové stačila
na zřízení sídla kraje přibližně poloviční suma. „Krajský úřad nemá zasedací místnost, se kterou se
právě v nové budově už počítá. Nikdo také na začátku reformy netušil, zda budou potřeba kanceláře pro
všechny členy rady. Tenkrát se počítalo pouze s kanceláří hejtmana a dvou náměstků. Nyní je potřeba
vytvořit zázemí i pro ostatní radní, kteří v současné době provizorně sedí v budově bývalého okresního
úřadu,“ vysvětlil další rozšíření Krajského úřadu v Pardubicích jeho ředitel Jaroslav Folprecht.
Dodal, že část nové budovy bude částečně využita jako archiv. Nový dům získal kraj výměnou za jiný
objekt a doplácel přibližně ještě čtyři miliony dvě stě tisíc korun, rekonstrukce budovy přijde na
zhruba dvacet milionů osm set tisíc. Velké investice do krajského úřadu se však už mnoha lidem nelíbí.
Investorem opravy budoucí součásti krajského úřadu je Pardubický kraj, podle
zástupce ředitele krajské úřadu Ivo Tomana ale výstavbu z velké části zaplatí stát.
Zda peníze na tyto účely dá nakonec stát nebo kraj však není důležité, v obou případech
pochází od daňových poplatníků. Radní, kteří se do nové budovy přestěhují, si pochvalují, že nyní to
budou mít blíž ke svým kolegům i podřízeným. „Po této změně budeme všichni při sobě, a to je určitě
výhodné a praktické,“ uvedl krajský radní zodpovědný za zdravotnictví a sociální věci Josef Janeček.
6. února
Příprava na jarní část festivalu je v plném proudu
Příprava jarní části městských slavností je v plném proudu. Kulturní dům Dubina spolu se Základní
uměleckou školou v Polabinách pozval vedoucí zájmových kolektivů, domů dětí a kulturních zařízení
spolu s učiteli estetické výchovy na setkání na zámku, ačkoli festival Zrcadlo umění města začne až
v červnu.
Již po třetí se školní a umělecké kolektivy připravují s předstihem na dny, ve kterých bude město
zpívat, recitovat a hrát, muzicírovat, tančit a malovat. Organizátoři reagují na výzvu rozšířit proces
výchovy uměním do ulic a upozornit na důležitost estetické výchovy a umělecké práce pro rozvoj citového
života dětí. Jde tak trochu i o to ukázat rodičům a dalším zájemcům všechny možnosti kvalitního naplnění
volného času a představit interprety všech uměleckých disciplín.
Prvního festivalu se zúčastnilo 2100 vystupujících a druhého již kolem tří tisíc. Tentokrát budou k
vidění i zajímavé happeningy, jejichž podstatnou část dotvoří aktéři s diváky přímo na místě. Scénky,
recitační vystoupení, koncerty a něco milého a příjemného navíc nacvičují děti již nyní, aby byly v
červnu již dokonale připraveny.
Vyvrcholením festivalu bude pátek 20. června, kdy se představí výtvarný život Pardubic. Všechny
subjekty uspořádají netradiční výtvarné svátky. Na Příhrádku vypukne Stínohraní, kde děti budou na
velkých papírech obkreslovat stíny a propojí tak život na zemi s pohybem Země a Slunce. V přilehlé
sýpce si návštěvníci variacemi na Platónovu jeskyni pohrají s uměním jako šálením smyslů. Festival
bude zakončen za pomoci Unie výtvarných umělců. Po západu slunce u zámku oheň rozsvítí keramické
chrliče i s novými přírůstky.
Nejkrásnější nápady se jak známo rodí náhodou. A tak při vymýšlení detailů dozrál nápad výtvarníků z
ohrazenické školy. Děti tam připravují kašírované figuríny. A to se tak zalíbilo, že postupně přibývaly
náměty, až vznikla myšlenka, aby figuríny jezdily historickým trolejbusem, a propagovaly tak městské
slavnosti. Nechme se překvapit, jak všechna ta umělecká pokušení dopadnou.
6. února
Nové obory na univerzitě
Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice otevírá počátkem akademického roku 2003/2004 nové
bakalářské a magisterské studijní obory. Novinkou jsou specializované bakalářské obory v rámci
studijního programu Hospodářská politika a správa. Absolventi oboru Ekonomika a celní správa budou
připraveni na působení na pracovištích zabývajících se celní správou i ve firmách orientovaných na
zahraniční obchod a expedici. Absolventi oboru Ekonomika pro kriminalisty mohou působit na
pracovištích zabývajících se hospodářskou kriminalitou. Dalším novým bakalářským oborem je Regionální
a informační management v rámci studijního programu Systémové inženýrství a informatika. Absolventi
najdou uplatnění ve státní správě, orgánech samosprávy, regionálních organizacích i v podnikatelské
sféře svázané s regionem. Přihlášky do nových oborů mohou zájemci podávat až do 31. března 2003.
6. února
Pardubice se vylidňují
Představitelé Pardubic jsou zděšeni tím, že městu rychle ubývají obyvatelé. Jak je možné, že v
Pardubicích už nežije ani devadesát tisíc lidí a obyvatel ubývá rychleji než ve srovnatelně velkých
městech? Statistici vysvětlují, že hlavní problém spočívá v tom, že se do Pardubic stěhuje málo lidí.
„Zatímco počet vystěhovalých se za posledních deset let pohyboval kolem 1400 obyvatel ročně, počet
přistěhovalých vykazoval spíše klesající tendenci,“ uvedla pracovnice Českého statistického úřadu v
Pardubicích Hedvika Fialová. Například v roce 2001 se přistěhovalo 1074 lidí, o rok předtím ani ne devět
set. Proč tak málo? V očích mnoha lidí Pardubice stále zůstávají znečištěným městem, kterému je lepší se
vyhnout. Připouští to i primátor Pardubic Jiří S tříteský, který donedávna tvrdil, že jeho cílem je,
aby se město zařadilo mezi stotisícové metropole. „Pardubi ce zř ejmě mají z minulosti pořád ještě punc
chemicky zamořeného místa,“ míní Jiří Stříteský. Statistická čísla mluví jasně, z Pardubic každým rokem
zmizí v průměru téměř pět set lidí. Z měst, která mají nad padesát tisíc obyvatel, ubývá lidí rychleji
než v Pardubicích jen v Karviné. S velkým odlivem lidí se sice podle studie Českého statistického úřadu
potýká i Frýdek Místek, Opava či Zlín, ale úbytku více než pět lidí na tisíc obyvatel za rok, který mají
Pardubice, nedosahují. „Úbytek podle mého souvisí s trendem, že řada obyvatel, kteří v Pardubicích
pracují, si dneska staví rodinné domky v okolních obcích,“ uvažuje Stříteský.
Předsedkyně občanského sdružení Pardubice - místo pro život Andrea Kynclová si myslí, že hlavní problém
je v příliš frekventované dopravě ve městě. „Paramo a Synthesie sice v Pardubicích stále fungují, ale
musí dodržovat určité limity. Horší je to s dopravou, se kterou se léta nic neudělalo. Lidé chtějí žít
ve zdravém životním prostředí ,“ míní. Zvýšení počtu obyvatel v Pardubicích měl podle vedení města
zajistit příchod zahraničních investorů. Podle makléřky realitní kanceláře Reality Macháček Lenky
Dariusové ale investoři paradoxně způsobili pravý opak. „Do Pardubic přišli velcí investoři, ale s
nimi i řada cizinců, kteří si zde pronajali byty, a získat bydlení pro lidi z Pardubic je proto nyní
velmi obtížné, protože nových bytů také příliš nevzniká a když, tak jen pro bohaté,“ míní Dariusová.
6. února
Jednalo se o univerzitě
V úterý odpoledne se v prostorách rektorátu Univerzity Pardubice sešla k jednání s vedením univerzity
Rada města Pardubic. Hlavním předmětem jednání byla výstavba univerzitního areálu. Univerzita v současné
době zaměstnává okolo 850 zaměstnanců a studuje na ní 5.300 studentů. Podle rozvojových plánů však má v
nedaleké budoucnosti počet studentů vzrůst na více než 8 tisíc, a proto je nutné co nejdříve rozšířit
univerzitní areál. Tzv. univerzitní campus bude rozšířen do prostoru za univerzitní knihovnou a bude do
něj mimo jiné z náměstí Čs. legií přemístěna chemicko-technologická fakulta. Stavební řízení výstavby
nové CH-T fakulty by mělo být zahájeno počátkem jara letošního roku. Výstavba campusu bude stát asi 690
mil. korun.
Protože při rozšiřování areálu přijde univerzita o své tělocvičny, bude muset vystavět také
nový sportovní areál. Ten vznikne na pravém břehu Labe těsně pod jezem. Kromě jiných sportovišť jsou zde
naplánovány dvě variabilní tělocvičny. Budou stát nad zemí na pilířích a pod nimi vznikne parkoviště.
Výstavba sportovního areálu má stát 136 mil. korun a právě při ní se otevírá prostor pro spolupráci s
městem. "Město musí postavit sportovní halu pro sálové sporty," uvedl náměstek primátora Jiří Razskazov.
"Kdybychom ji postavili v tomto areálu, získaly by tím obě strany. My bychom při pořádání nějakých
větších akcí mohli využívat vaše tělocvičny jako tréninkové prostory, vy byste naopak mohli při svých
akcích využívat naši halu." Univerzita tuto možnost uvítala a zdá se, že spolupráci nic nebrání.
Obě strany však mají rozdílné názory na budoucí využití Studentské ulice, která dělí univerzitní kampus
na dvě části. Univerzita by ráda tuto komunikaci co nejvíce zklidnila, město po ní naopak chce vést
jeden z městských silničních okruhů, což by znamenalo frekvenci kolem 20 tisíc vozů denně. Na obou
stranách je však ochota hledat takové řešení, které přinese co nejméně škod.
Při setkání se diskutovalo také o dalších možnostech spolupráce. "Studenti by mohli v rámci svých
ročníkových nebo diplomových prací řešit některé problémy města," uvedl například náměstek Michal
Koláček. "V současné době nás například trápí ekonomika dopravního podniku a speciálně městské hromadné
dopravy." Náměstkova slova doplnil radní Miroslav Petráň: "Univerzita by tak mohla dostat peníze, které
za podobné analýzy a projekty platíme jiným subjektům." Tento nápad zástupci univerzity v čele s
rektorem Miroslavem Ludwigem přivítali.
Obě strany na závěr konstatovaly, že podobná setkání jsou velmi přínosná a dohodly se, že se v
dohledné době sejdou znovu, tentokrát na pardubické radnici. Vzájemný vztah města a univerzity asi
nejlépe vystihl primátor města Jiří Stříteský, když prohlásil: "Rozvoj Pardubic bez rozvoje Univerzity
Pardubice si dnes už vůbec nedovedu představit."
6. února
Dopraváci vyhrožují stávkou
Zatímco v Praze v pondělí neúspěšně stávkovali řidiči tramvají, v Pardubicích odboráři o den později
dojednávali navýšení mezd na tento rok. Po včerejší schůzce na radnici došlo ke kompromisní dohodě mezi
odbory, vedením společnosti a městem, které je zřizovatelem dopravního podniku. Zbývá již jen podepsat
kolektivní smlouvu.
Jednání kolem lepšího ohodnocení práce řidičů městské hromadné dopravy se odehrálo u primátora Pardubic
Jiřího Stříteského.
"Včera ráno se konala pravidelná porada vedení města s vedoucími odborů magistrátu. Snad vůbec poprvé
se stalo, že primátor Jiří Stříteský přišel na poradu pozdě. Musel totiž hasit situaci v Dopravním
podniku města Pardubic, a.s., jehož odbory žádají zvýšení mezd a po vzoru svých pražských kolegů
vyhrožují stávkou," uvedlo včera tiskové oddělení magistrátu.
Ředitel dopravního podniku Dalibor Haken však včera popřel, že by na něj byl vyvíjen nátlak pohrůžkou
krajního řešení - stávky.
"Žádná stávka nehrozí," uvedl s tím, že o stávce nepadlo ani slovo.
"Hádali jsme se o padesátník," dodává k jednání s odboráři. Ti požadovali, aby se hrubá hodinová mzda
zaměstnanců zvýšila u tří kategorií o pět korun, Dalibor Haken navrhoval méně a u každé kategorie
rozdílně. Nakonec obě strany došly ke kompromisu a mzda se zvýší, i když ne o tolik, jak odbory
zamýšlely. Pracovníci dopravního podniku si tak na výplatní pásce polepší zhruba o pět procent.
V loňském roce přitom průměrný měsíční plat celého podniku činil 14 705 korun, u řidičů pak 14
346 korun.
"Počítám, že kolektivní smlouva bude podepsána během týdne," uvedl ředitel.
Primátor Jiří Stříteský ke včerejšímu jednání dodal, že na něm skutečně nepadlo slovo o stávce.
4. února
Lihovar by měla získat společnost Saler
Pardubický lihovar, který v posledních letech vyráběl destiláty, likéry a ocet pod značkou Hobé,
by měla získat akciová společnost Saler České Budějovice. Nemovitosti v centru Pardubic z konkurzní
podstaty firmy Acropol, ale také technologie a receptury z konkurzní podstaty společnosti Kavona by
měla získat za 14,6 milionu korun. „Ve výběrovém řízení, uzavřeném ve čtvrtek, Saler nabídl nejvíce,“
sdělil konkurzní správce Kavony Aleš Skořepa. Skořepa doplnil, že o uvedený majetek usilovaly tři
společnosti. Za nemovitosti firma Saler nabídla 7,4 milionu korun, zbytek nabídla za aktiva Kavony.
Podmínkou výběrového řízení byl společný nákup majetku Kavony a Acropole. Prodej ještě musí schválit
soud. Společnost Saler, která podle Obchodního rejstříku vznikla počátkem roku 2001, má jako předmět
podnikání pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor. Konkurzní správci Kavony a Acropole se
pro výběrové řízení rozhodli po neúspěšných dražbách. Jeho vydražitel, firma Chlosyne, totiž za majetek
v řádném termínu nezaplatil. Chlosyne pardubickou část zkrachovalé Kavony počátkem října vydražila za 22
milionů korun, nemovitosti v areálu lihovaru za dalších více než 30 milionů korun.
4. února
V části blízko centra města se bude moct parkovat zdarma
Řidič, který bude chtít zaparkovat v centru Pardubic, už za to nebude muset platit. Musí ale najít
správné místo. Krajský úřad totiž ještě tento týden uvolní sto čtyřicet vyhrazených míst na Tyršově
nábřeží, protože začal využívat nový parkovací dům. Město má sice v ostatních ulicích parkovací
automaty, ale na Tyršově nábřeží od řidičů peníze vybírat nemůže. Tato ulice totiž není zahrnuta
ve vyhlášce magistrátu. „V nejbližší době bude z Tyršova nábřeží odstraněno dopravní značení vyhrazující
parkovací místa pro návštěvníky krajského úřadu. Místa potom budou k dispozici bezplatně,“ tvrdí
Vladimír Bakajsa pověřený vedením dopravního odboru pardubického magistrátu. Za parkování zaplatí
pouze ti řidiči, na něž se již místa zdarma v jednosměrné ulici souběžné s řekou nedostanou. Za rohem
ale již vjedou do zóny s poplatkem deset korun na hodinu. Jak dlouho bude taková situace trvat, Bakajsa
zatím neví. „Vzhledem k tomu, že místa na nábřeží nejsou zahrnuta v místní vyhlášce, nemůžeme u nich
poplatek požadovat. V současnosti sice připravujeme novou koncepci parkování v centru města, která
zahrnuje i Tyršovo nábřeží, kdy ale začne platit, zatím nevím,“ říká vedoucí odboru dopravy.
Pro řidiče zvyklé parkovat v centru Pardubic každodenně se uvolněním rezervovaných míst kraje prakticky
nic nezmění. Už nyní totiž nechávají svá auta na místech vyhrazená pro návštěvníky Pardubického kraje.
„Parkuji podél Chrudimky pravidelně od doby, kdy u lázní zavedli parkovací automaty. Když tam bylo
místo, postavil jsem tam auto rezervace nerezervace. Nikdy jsem neviděl někoho, kdo by zkoumal, zda
tam můžu stát či ne,“ tvrdí mladý muž, který jezdí denně z Chrudimi. Rezervovaných parkovacích míst,
jejichž zřízení bylo jednou z podmínek kolaudace budovy krajského úřadu, se kraj vzdal již po otevření
nového parkovacího domu. V něm parkují nejen vozidla krajského úřadu, ale zdarma i jeho návštěvníci.
Ti si při odchodu z úřadu musí vyzvednout potvrzení. Za dvě patra parkovacího domu a část pozemku kraj
zaplatil necelých dvaadvacet milionů korun. Ročně bude přispívat i na jeho provozní náklady. „Platíme
podíl na nákladech za nepřetržitou ostrahu či energie. Jde zhruba o čtvrt milionu korun ročně,“ uvedl
náměstek hejtmana Michal Rabas.
3. února
Pobočka krajského soudu otevřena
"Hmm, je to kvalitní. Aby taky ne, když na to, aby se ho naučili dělat pořádně, mají někteří celý život," komentoval včera jeden z
předních českých soudců nábytek nově otevřené pardubické pobočky krajského soudu v Hradci Králové. Ta při svém zprovoznění zažila velmi
zajímavý úkaz. Špičky české i regionální justice v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Rychetským zasedly do lavic, které pro soudní
budovu vyrobili vězni v jedné z nejtěžších českých věznic. "Nábytek pro soudní budovy vyrábějí vězni v Mírově nejen proto, že je to
levnější, ale daří se nám je tak i účelně zaměstnat. Je to takové kolečko. My sice zaplatíme za materiál a práci vězňů, ale ti zase
svým výdělkem splácejí dluhy státu," vysvětluje praxi pořizování nábytku od vězeňské správy místopředseda vlády a ministr spravedlnosti
Pavel Rychetský. O tom, že je nábytek a ostatní zařízení soudu kvalitní, se včera přesvědčila celé elita české justice. Přímo na místě
si bylo proto možno postěžovat třeba předsedkyni Nejvyšších soudu Ivě Brožové, dvou bývalým a jednomu současnému ministru spravedlnosti
či ochránci práv občanů Otakaru Motejlovi. Všichni si se zájmem prohlédli všechny prostory využívané soudem. Nikomu z nich se ale příliš
nechtělo do místnosti pro obviněné, s přišroubovanými lavicemi a přepažené mříží. "Zatím tu nemáme oddělený prostor pro ženy a muže, ale
do čtrnácti dní by se to mělo vyřešit," prováděl své kolegy předseda Krajského soudu v Hradci Králové Milan Bořek. Souzení těch
nejtěžších případů ale Bořek svěřit pardubické pobočce zatím nemůže. Důvodem je nedostatečné zabezpečení objektu. "Oproti Hradci
Králové, kde jsou zločinci předváděni přímo z vězení v budově soudu, tato možnost v Pardubicích není. Řešit se tu nebudou ani žaloby
na ochranu osobnosti, kterých je tak málo, že bylo jednodušší je nechat v Hradci Králové," vysvětluje předseda krajského soudu. Již od
pondělí bude ale pardubická soudní pobočka, sídlící v budově Plynostavu naproti hokejové aréně, vyřizovat většinu záležitostí, s nimiž
bylo dříve nutno zajet až do Hradce Králové. "Občané mohu učinit veškerá podání pro okresy Chrudim a Pardubice. Pokud jde o výpisy z
obchodních rejstříků a další informace o stavu řízení v obchodních věcech, jsme schopni je vydávat pro všechny okresy královéhradeckého
soudního kraje," tvrdí Milan Špryňar, místopředseda krajského soudu pověřený řízením pobočky v Pardubicích. V pardubické soudní pobočce,
která je čtvrtou nově zřízenou v republice, působí nyní osmnáct soudců. Do budoucna by jich Bořek se Špryňarem rádi viděli v Pardubicích
přibližně třicet. Jim by mělo být k ruce zhruba dalších padesát zaměstnanců. V současné budově Plynostavu má soud působit do roku 2007.
Zřízení trvalého justičního paláce, pro nějž je uvažována budova univerzity na Náměstí legií, totiž komplikují hned dvě překážky.
"Kromě toho, že je budovu možno použít až poté, co se univerzita vystěhuje, nemáme na její případnou rekonstrukci peníze. Pochopitelně
by bylo lepší prostředky za nájem věnovat do vlastní budovy, ale v plánu investic do roku 2006 s ní vláda nepočítá," uvedla náměstkyně
ministra spravedlnosti Jana Fürstová. Do roku 2007, na kdy má soud tři patra budovy pronajaty, zaplatí stát přibližně sedmatřicet
milionů korun.
3. února
Kraj bude rekonstruovat dům U Beránka
Novou velkou čítárnu a dětské oddělení spolu s řadou dalších specializovaných pracovišť chce
Krajská knihovna v Pardubicích umístit do nového objektu na Pernštýnském náměstí. Kraj zakoupil
vloni dům U Beránka sousedící s budovou knihovny, který chce v nejbližších dvou letech rekonstruovat.
Přestavba a vybavení knihovny přijde na zhruba osmdesát milionů korun. „Na další budovu čekáme již
více než rok. Do domu U Beránka chceme přesunout nebo zřídit dětské oddělení, které je nyní naprosto
nevyhovující, regionální studovnu, velkou čítárnu, badatelny, historické pracoviště a cizojazyčné
oddělení. Tato oddělení jsme museli ze zákona zřídit již nyní, ale živoří v nedostatečných prostorách
nebo stále existují jen na papíře," říká ředitel knihovny Petr Kárník. Budovu, kterou dříve obývala
Komerční banka, zakoupil kraj vloni z osmimilionové dotace ministerstva kultury, která stačila i na
zpracování projektové dokumentace. S dalšími příspěvky státu počítá kraj i v příštích letech. „Pokud
vše půjde tak, jak má, zahájíme rekonstrukci již letos v srpnu. Stavební práce mají být dokončeny
příští rok na podzim, knihovna by pak měla začít plně sloužit v létě 2005. Náklady na celkovou
rekonstrukci odhadujeme včetně vybavení interiérů na osmdesát milionů korun,“ tvrdí náměstek hejtmana
Pardubického kraje Michal Rabas.
3. února
Vojenské letiště končí ještě letos
Armáda se definitivně rozhodla, že ještě letos opustí pardubické letiště. Představitelům města se
nepodařilo přesvědčit ministerstvo obrany, aby od uzavření vojenského letiště v Pardubicích upustilo.
Zatímco lidé žijící v jeho okolí si oddechnou, neboť už nebudou sužováni nadměrným hlukem, městu a
částečně i kraji nastanou krušné chvíle. Pokud nechtějí zavřít civilní část letiště, budou muset
sehnat desítky milionů korun ročně na udržení jeho provozu. Ten až dosud platila armáda. „Všechny
naše kroky nyní směřují k tomu, aby bylo vojenské letiště v Pardubicích zrušeno. Jeho útlum bude
probíhat do konce roku, kdy by na něm měl vojenský provoz úplně skončit,“ tvrdí plukovník Josef Růt
z krajského velitelství armády v Pardubicích. Rozhodnutí vojenských ekonomů kazí plány hlavně
pardubickému magistrátu, který vlastní společnost East Bohemian Airport zajištující civilní provoz
letiště. „Rozhodnutí armády přichází v nejméně vhodnou dobu. V současnosti jednáme třeba o zajištění
pravidelné dopravy do Moskvy, které se tak může zkomplikovat. Nyní se proto musíme rozhodnout, zda se
nám provoz letiště podaří udržet i po opuštění armádou,“ říká primátor Pardubic Jiří Stříteský. Podle
tvrzení ministra obrany Jaroslava Tvrdíka stál provoz a údržba pardubického letiště šest set milionů
korun. Stříteský před časem vyslovil domněnku, že by se po odchodu armády zvedly náklady na civilní
provoz letiště zhruba o třicet milionů korun. Nyní je už ale daleko skeptičtější. „Může to být i
třeba dvakrát tolik,“ přiznává primátor, který marně přesvědčoval ministra obrany, aby armáda změnila
plány a do Pardubic se přestěhovala dopravní letka ze Kbel.
Rozhodnutí armády o zrušení letiště již patrně neovlivní ani vznik nového multiskladu v Dašicích či
logistická brigáda v nedalekém Semtíně, která bude logisticky zajišťovat české mise v NATO. „Na letišti
zůstane po zrušení provozu jednotka zhruba do sto mužů, která se bude starat o údržbu a ostrahu do té
doby, než bude předáno novému majiteli. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl novelizován zákon o převodu
majetku, bude to chvíli trvat,“ řekl krajský armádní velitel. Další existence letiště závisí tedy hodně
na velkorysosti armády, která má rozhodnout, jaké technické vybavení v Pardubicích ponechá. „Není zatím
vůbec jasné, jak bude letiště vypadat po odchodu armády. Zda tam zanechá kompletní vybavení, řídicí věže
a podobně. Variant, které mnohou nastat, je spousta a mluvit o nich by bylo nyní jen hádáním z křišťálové
koule. Až bude vše známo, pak budeme schopni říct, kolik bude stát další provoz a zda jsme schopni
letiště udržet,“ říká Vít Vavřina ze společnosti East Bohemian Airport. Tato firma se už dnes potýká
s finančními problémy. V říjnu proto zastupitelé Pardubic odsouhlasili zvýšení základního jmění této
společnosti z deseti milionů o dalších šestnáct.
Se zajištěním civilního provozu by mohl Pardubicím pomoci kraj. Před nedávnem uvolnil ze svého
rozpočtu půl milionu korun pro svůj symbolický vstup do akciové společnosti EBA. I když jsou peníze
podle hejtmana kraje Romana Línka stále rezervovány, vlastní vstup zatím učiněn nebyl. „Rozhodnutí
vstoupit do společnosti EBA pochází ještě z doby, kdy se o zrušení vojenské části letiště neuvažovalo.
Jsme stále připraveni tuto symbolickou částku vložit. Já osobně si ale myslím, že bychom se po odchodu
armády měli na provozu letiště podílet na jeho provozu s městem rovným dílem. Vstup dalších investorů
by byl pochopitelně také žádoucí,“ říká hejtman Línek. Provoz letiště ležícího pouhých sto kilometrů
od Prahy, navíc nyní bez armády za zády, už tak příliš lákavou investicí není. Letiště letos odbaví
jen okolo sedmi tisíc cestujících, což znamená v průměru dvacet lidí denně. Odlety z Pardubic jsou
totiž přitažlivé většinou jen pro turisty z regionu, kteří míří do zahraničí za dovolenou. Ale
cestovní kanceláře se shodují, že turistický ruch bude v příštích letech stagnovat. Vedení letiště
ani magistrát zatím příliš nemohou spoléhat ani na případnou záchranu v podobě intenzivního využívání
letiště ze strany nových investorů ve městě jako je Panasonic, Foxconn či třeba Ronal.
3. února
Křesťanští demokraté jednali v Pardubicích
Urychlení stavby dálnice D11 slibují politici lidem v Pardubickém a Královéhradeckém kraji už několik
let. V sobotu se k nim připojil i ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Ten ale tvrdí,
že v jeho případě nezůstane jen u slov. ,„Náš zájem je, aby se dálnice začala stavět do konce tohoto
roku. Nechceme být jako někteří politici, kteří o dálnici mluví léta letoucí. Chceme, aby se to pohnulo,“
uvedl Svoboda, který se v Pardubicích setkal s lidoveckými komunálními politiky. Křesťanští demokraté v
Pardubicích také hledali lék pro zadlužené nemocnice, které kraje převzaly od státu. „Nelíbí se nám, že
vláda převedla nemocnice a nedala peníze. Takové řešení odmítáme,“ uvedl Svoboda. Jakým způsobem hodlají
problém řešit, neprozradil, uvedl pouze, že je nehodlají plošně oddlužit. Na návrhu řešení, které lidovci
předloží k jednání ostatním stranám vládní koalice, budou pracovat i hejtmani. Pardubický kraj převzal
od státu pět nemocnic. Tři z nich loni hospodařily se ztrátou téměř dvě stě milionů korun.
